1 00:00:00,520 --> 00:00:02,000 Tento film vás zve na dobrodružnou výpravu… 2 00:00:02,000 --> 00:00:04,520 …výpravu prostorem a časem. 3 00:00:36,680 --> 00:00:40,840 Chci vám vyprávět příběh dalekohledu, který nesmírně zdokonalil náš pohled na oblohu, 4 00:00:40,840 --> 00:00:43,240 zaostřil naše vnímání vesmíru, 5 00:00:43,240 --> 00:00:48,600 a pronikl k nejvzdálenějším hranicím času a prostoru. 6 00:02:03,320 --> 00:02:06,400 7 00:02:06,920 --> 00:02:10,160 HST – 15 let objevů 8 00:02:10,160 --> 00:02:13,400 PŘÍBĚH HUBBLOVA TELESKOPU 9 00:02:16,920 --> 00:02:20,000 Při pohledu na noční oblohu vidíme třpyt světla hvězd. 10 00:02:20,000 --> 00:02:25,760 Světla, které cestou k nám urazilo obrovskou vzdálenost. 11 00:02:25,760 --> 00:02:28,160 Za mihotání světla však hvězdy samy nemohou… 12 00:02:34,320 --> 00:02:38,520 Vesmír je úžasně průhledný. 13 00:02:38,520 --> 00:02:41,920 Světlo ze vzdálených hvězd a galaxií může nezměněno cestovat prostorem po tisíce, 14 00:02:43,080 --> 00:02:48,320 millióny, dokonce miliardy roků. 15 00:02:48,320 --> 00:02:53,160 Ale nakonec, během posledních mikrosekund před dosažením našich očí, 16 00:02:55,760 --> 00:03:00,000 ostré obrazy hvězd a galaxií vezmou za své. 17 00:03:00,000 --> 00:03:06,400 Příčinou je to, že světlo prochází atmosférou. Proměnlivá vrstvá vzduchu, 18 00:03:06,400 --> 00:03:11,320 vodní páry a prachu rozmazává jemné detaily objektů. 19 00:03:11,320 --> 00:03:17,400 Astronomové celého světa dlouho dychtili po hvězdárně v kosmu. 20 00:03:21,920 --> 00:03:28,840 Už roku 1923 navrhoval německý raketový inženýr Hermann Oberth teleskop umístěný v kosmu. 21 00:03:28,840 --> 00:03:34,840 Trvalo však ještě desítky let než technologie tento sen dostihla. 22 00:03:34,840 --> 00:03:41,240 Americký astronom Lyman Spitzer navrhl v roce 1946 realističtější plán kosmického teleskopu. 23 00:03:41,240 --> 00:03:45,680 Teleskop umístěný v kosmu, nad atmosférou, by mohl zachycovat netknuté světlo hvězd, 24 00:03:50,080 --> 00:03:57,000 galaxií a dalších objektů ještě před tím, než bude zdeformováno vzduchem. 25 00:03:57,000 --> 00:04:03,600 Výsledek: obrazy mnohem ostřejší než mají i ty největší teleskopy na povrchu Země; 26 00:04:07,520 --> 00:04:12,000 obrazy, jejichž ostrost je limitována jen kvalitou optiky. 27 00:04:12,000 --> 00:04:17,920 V 70. letech NASA - Národní úřad pro letectví a vesmír - a ESA - Evropská kosmická agentura - 28 00:04:17,920 --> 00:04:22,080 zahájily spolupráci na něčem, co se mělo stát Hubblovým kosmickým teleskopem – HST. 29 00:04:23,160 --> 00:04:28,520 Jméno teleskopu je poctou zakladateli moderní kosmologie. 30 00:04:28,520 --> 00:04:36,600 Koncem 20. let ukázal, že ne vše co vidíme na obloze, patří do Mléčné dráhy. 31 00:04:40,160 --> 00:04:44,240 Naopak, vesmír sahá mnohem, mnohem dále. 32 00:04:44,240 --> 00:04:50,000 Hubblova práce navždy změnila vnímání pozice lidstva ve vesmíru 33 00:04:52,000 --> 00:04:59,080 a nemohlo padnout vhodnější rozhodnutí než pojmenovat teleskop po Edwinu Hubblovi. 34 00:04:59,080 --> 00:05:01,680 Dvě desetiletí obětavé spolupráce vědců, inženýrů 35 00:05:01,680 --> 00:05:09,400 a výrobců z mnoha zemí si vyžádalo dokončení HST. 36 00:05:12,240 --> 00:05:16,680 24 dubna 1990 se pětice astronautů na palubě raketoplánu Discovery vydala na cestu, 37 00:05:17,920 --> 00:05:22,840 která změnila náš pohled na vesmír navždy. 38 00:05:22,840 --> 00:05:26,320 Do výšky 600 km nad zemským povrchem vypustili toužebně očekávaný kosmický teleskop. 39 00:05:43,680 --> 00:05:47,600 Na Zemi zatím astronomové netrpělivě čekali na první výsledky. 40 00:05:47,600 --> 00:05:52,680 O necelé dva měsíce později však bylo jasné, že "Hubblův zrak" je všelijaký, jen ne ostrý. 41 00:05:52,680 --> 00:05:57,760 Zrcadlo mělo vážnou vadu… 42 00:05:57,760 --> 00:06:00,320 Defekt tvaru zrcadla znemožňoval teleskopu pořizovat ostré záběry. 43 00:06:00,320 --> 00:06:07,520 Zrcadlo bylo příliš mělké, o pouhou padesátinu tloušťky lidského vlasu. 44 00:06:07,520 --> 00:06:09,920 Aby však HST splnil své poslání, musel být dokonalý v každičkém detailu… 45 00:06:09,920 --> 00:06:12,240 Zavládlo zklamání, jež se skoro nedalo unést. 46 00:06:12,240 --> 00:06:17,600 Nejen mezi astronomy, ale také mezi daňovými poplatníky v Americe i v Evropě… 47 00:06:17,600 --> 00:06:22,600 Nicméně během následujících dvou let 48 00:06:22,600 --> 00:06:26,080 vědci a inženýři z NASA a ESA 49 00:06:26,080 --> 00:06:28,520 společně vymysleli korekční zařízení pojmenované COSTAR, 50 00:06:28,520 --> 00:06:30,920 neboli Corrective Optics Space Telescope Axial Replacement. 51 00:06:31,760 --> 00:06:34,400 Operátoři HST pak museli učinit nepříjemné rozhodnutí: 52 00:06:44,680 --> 00:06:49,160 který vědecký přístroj odstranit, 53 00:06:49,160 --> 00:06:52,000 aby udělal místo pro COSTAR? 54 00:06:52,000 --> 00:06:56,760 Nakonec se rozhodli pro rychlý fotometr. 55 00:06:56,760 --> 00:07:00,400 První servisní mise k HST v roce 1993 vstoupila do historie 56 00:07:00,400 --> 00:07:06,000 jako jeden z nejvýznamnějších úspěchů pilotovaných letů do vesmíru. 57 00:07:06,000 --> 00:07:12,320 Přitáhla pozornost astronomů i široké veřejnosti takovou měrou, 58 00:07:15,000 --> 00:07:18,160 jaké žádná z předchozích misí raketoplánu nedosáhla. 59 00:07:18,160 --> 00:07:24,920 Pečlivě naplánovaná a skvěle uskutečněná mise byla úspěchem po všech stránkách. 60 00:07:24,920 --> 00:07:27,920 COSTAR opravil optiku HST dokonaleji než se kdokoli odvažoval doufat. 61 00:07:46,400 --> 00:07:50,240 Jakmile první snímky získané po opravě dorazily na monitory počítačů, 62 00:07:51,320 --> 00:07:57,080 bylo okamžitě jasné, že brýle, jež astronauti teleskopu nasadili, úplně odstranily krátkozrakost teleskopu. 63 00:07:57,080 --> 00:08:04,600 HST byl konečně připraven pracovat! 64 00:08:04,600 --> 00:08:10,160 To však byla teprve první návštěva raketoplánu u HST. 65 00:08:10,840 --> 00:08:16,760 Dalekohled byl konstruován tak, aby mohl být modernizován a využívat nové možnosti. 66 00:08:16,760 --> 00:08:21,840 Když začaly být dostupné vyspělejší přístroje a elektromechanické součástky, mohly být instalovány na teleskop. 67 00:08:24,320 --> 00:08:34,600 Navíc, tak jako vaše auto potřebuje servis, HST potřebuje občasnou údržbu. 68 00:08:34,600 --> 00:08:42,080 Technici a vědci pravidělně posílají k teleskopu raketoplán, aby jej astronauti vylepšili 69 00:08:42,080 --> 00:08:48,160 pomocí klíčů, šroubováků a elektrického nářadí, tak, jako to dělá automechanik s vaším vozem. 70 00:08:49,920 --> 00:08:51,920 Až dosud proběhly čtyři servisní mise – v letech 1993, 1997, 1999 a 2002 – všechny uskutečněné astronauty, 71 00:08:51,920 --> 00:08:58,760 jež do kosmu dopravily raketoplány NASA. Příští, plánovaná na rok 2005, 72 00:08:58,920 --> 00:09:03,160 byla kvůli tragické havárii raketoplánu Columbia zrušena. 73 00:09:04,240 --> 00:09:06,760 Budoucnost teleskopu je nejistá. 74 00:09:08,320 --> 00:09:12,920 Původně se počítalo s tím, že bude pracovat 15 let, nyní věříme, že jeho životnost bude prodloužena na 20 roků. 75 00:09:14,920 --> 00:09:19,400 HST stále přináší nejpřekvapivější objevy, jaké kdy astronomové poznali. 76 00:09:19,400 --> 00:09:21,600 Je zřejmé, že jeho důležité poslání jednou skončí. 77 00:09:21,760 --> 00:09:27,000 Za teleskopem se na oběžnou dráhu vydá automatická loď, která se s ním spojí. 78 00:09:27,080 --> 00:09:31,320 Až jej opustí, zanechá na místě raketový modul, 79 00:09:37,240 --> 00:09:40,160 aby jej po dalších plodných letech plných objevů, 80 00:09:40,160 --> 00:09:46,160 mohli technici na Zemi aktivovat a řídit závěrečný sestup HST atmosférou 81 00:09:46,160 --> 00:09:51,320 na místo jeho posledního odpočinku v oceánu. 82 00:09:51,320 --> 00:09:53,160 Odchod Hubblova kosmického teleskopu však neznamená 83 00:09:54,400 --> 00:10:02,600 konec jedinečného pohledu na vesmír. Bude spíš začátkem 84 00:10:03,840 --> 00:10:05,520 éry ještě překvapivějších objevů a obrazů z vesmíru. 85 00:10:05,520 --> 00:10:09,760 HST má totiž svého nástupce. 86 00:10:09,760 --> 00:10:15,760 James Webb Space Telescope je navrhován už nyní a mohl by být vynesen do kosmu již v roce 2011. 87 00:10:39,840 --> 00:10:45,960 Až nadejde ten den, 88 00:10:45,960 --> 00:10:50,560 vědci doufají, že pomocí Webbova teleskopu 89 00:10:50,560 --> 00:10:54,160 ještě lépe pochopí náš fascinující vesmír. 90 00:10:54,160 --> 00:11:00,800 HST ZBLÍZKA 91 00:11:00,800 --> 00:11:09,440 HST je kosmická observatoř obíhající okolo Země ve výšce téměř 600 km, 92 00:11:09,440 --> 00:11:12,760 což je dostatečně vysoko nad obraz deformující atmosférou. 93 00:11:12,760 --> 00:11:16,400 Jeden oběh okolo Země mu trvá přibližně 97 minut. 94 00:11:16,400 --> 00:11:20,360 Je určen k získávání snímků a spekter s vysokým rozlišením. Koncentruje světlo hvězd 95 00:11:20,360 --> 00:11:29,440 do obrazů ostřejších než jaké lze získat ze Země, kde "třpyt" hvězd omezuje čistotu obrazu. 96 00:11:31,560 --> 00:11:32,840 Aby získal co možná nejvíce světla slabých objektů, které má studovat, 97 00:11:32,840 --> 00:11:36,120 musí mít každý teleskop co největší zrcadlo. 98 00:11:36,120 --> 00:11:40,040 Přes relativně nevelké zrcadlo o průměru 2,4 metru, je HST 99 00:11:40,040 --> 00:11:43,360 schopen více než konkurovat pozemským dalekohledům s 10x i 20x větší sběrnou plochu. 100 00:11:43,360 --> 00:11:48,760 HST je vlastně velká družice, 101 00:11:48,760 --> 00:11:52,040 dlouhá přibližně 16 metrů neboli asi jako malý autobus. 102 00:11:52,040 --> 00:11:56,040 Zároveň je to jedno z nejkomplikovanějších technických zařízení. 103 00:11:56,040 --> 00:11:59,840 Obsahuje více než 3000 sensorů, které průběžně sledují 104 00:11:59,840 --> 00:12:06,600 stav zařízení, takže technici v řídícím středisku mají vše pod kontrolou. 105 00:12:06,600 --> 00:12:13,080 Pozorovací čas na HST je drahocenným zbožím. 106 00:12:15,400 --> 00:12:20,200 Astronomové z celého světa pravidelně požadují více času než je k dispozici. 107 00:12:23,440 --> 00:12:28,520 Udržet observatoř v činnosti 24 hodin 7 dní v týdnu není snadný úkol. 108 00:12:30,600 --> 00:12:34,520 Jediná sekunda nesmí přijít nazmar a všechny činnosti, ať už pozorování nebo tak zvané správcovské úkoly, 109 00:12:34,520 --> 00:12:43,440 jako změna pozice teleskopu či nahrávání nových pozorovacích programů, jsou pečlivě plánovány. 110 00:12:44,960 --> 00:12:50,360 Pro astronomy jsou nejdůležitějšími částmi HST vědecké přístroje. 111 00:12:50,360 --> 00:12:56,160 Přístroje jsou ve dvou skupinách, tady a tady. 112 00:12:59,680 --> 00:13:04,560 Různé přístroje plní různé úkoly – některé slouží k získávání obrázků, 113 00:13:08,840 --> 00:13:16,400 jiné mají za úkol rozložit světlo hvězd a galaxií na duhu připomínající spektrum. 114 00:13:16,400 --> 00:13:24,960 Unikátní pozorovací stanoviště v kosmu umožňuje pozorování infračerveného a ultrafialového záření, 115 00:13:29,520 --> 00:13:34,240 které je jinak pohlceno atmosférou dříve než dosáhne pozemských dalekohledů. 116 00:13:34,240 --> 00:13:40,640 Tyto druhy záření nám tak odhalují vlastnosti nebeských objektů, které jsou pro nás jinak neviditelné. 117 00:13:42,920 --> 00:13:50,960 Například ACS – the Advanced Camera for Surveys – se lépe hodí pro pozorování ve viditelném a ultrafialovém záření, 118 00:13:50,960 --> 00:13:55,360 NICMOS – the Near Infrared Camera and Multi-object Spectrograph – jsou nejlepší v infračerveném oboru. 119 00:13:55,360 --> 00:14:00,360 V chodu udržují teleskop různé mechanické a elektrické komponenty. 120 00:14:01,920 --> 00:14:06,840 Energii HST čerpá z panelů slunečních článků, které mění sluneční světlo na elektřinu. 121 00:14:06,840 --> 00:14:08,840 Gyroskopy a sledovače hvězd udržují observatoř v klidu, aby mířila správným směrem – ne příliš blízko ke Slunci, 122 00:14:10,000 --> 00:14:15,040 Měsíci nebo Zemi, protože jejich světlo by zničilo přístroje citlivé na světlo – 123 00:14:15,040 --> 00:14:20,120 a přesně na objekty, které mají být studovány po celé hodiny či dny. 124 00:14:22,320 --> 00:14:32,160 Teleskop má na boku několik komunikačních antén, které potřebuje k posílání 125 00:14:35,960 --> 00:14:40,400 výsledků pozorování a dalších údajů dolů na Zemi. 126 00:14:40,400 --> 00:14:44,320 Nejprve jsou data posílána na satelit systému TDRSS - Tracking and Data Relay Satellite System, 127 00:14:44,320 --> 00:14:48,560 který pak signál odešle na přijímací stanici White Sands v Novém Mexiku. 128 00:14:52,560 --> 00:14:56,440 Z NASA ve Spojených státech jsou data posílána do Evropy, kde se uchovávají v rozsáhlém archivu v Mnichově. 129 00:14:56,440 --> 00:15:02,120 Žádná země by sama nemohla uskutečnit tak mimořádný projekt. 130 00:15:02,120 --> 00:15:06,200 Na HST spolupracovaly NASA a ESA, 131 00:15:07,560 --> 00:15:10,240 Evropská kosmická agentura, již od samého počátku jeho života. 132 00:15:10,920 --> 00:15:17,240 Pro evropskou astronomii měl HST prvořadou důležitost. 133 00:15:17,240 --> 00:15:24,200 Evropští astronomové získávají zpravidla přes 15% pozorovacího času 134 00:15:44,680 --> 00:15:47,240 a za dobu činnosti teleskopu publikovali několik tisíc vědeckých prací. 135 00:15:47,920 --> 00:15:54,000 S HST pracují dvě skupiny evropských specialistů. 136 00:15:55,760 --> 00:16:00,760 15 lidí z ESA v současné době pracuje v STScI - Space Telescope Science Institute - v USA, 137 00:16:04,520 --> 00:16:09,080 a dalších 20 je ve STECF - Space Telescope European Coordinating Facility v Mnichově v Německu. 138 00:16:10,320 --> 00:16:13,840 PRÍBEHY PLANET 139 00:16:13,840 --> 00:16:18,400 V kosmu nejsou žádné hranice. 140 00:16:24,400 --> 00:16:30,680 V tomto bezbřehém Vesmíru jsou našimi nejbližšími příbuznými objekty sluneční soustavy. 141 00:16:30,680 --> 00:16:37,000 Sdílíme s nimi původ a čeká nás stejný osud… 142 00:16:37,000 --> 00:16:46,600 Naše sluneční soustava vznikla asi před čtyřmi a půl miliardami roků z obrovského oblaku plynu. 143 00:16:48,680 --> 00:16:53,160 Paradoxně možná smrtící síla termonukleárního výbuchu 144 00:16:53,840 --> 00:17:00,680 blízké hvězdy stála na počátku našeho stvoření… 145 00:17:01,680 --> 00:17:09,840 Ničivá síla výbuchu pravděpodobně narušila vratkou rovnováhu původního plynného oblaku 146 00:17:09,840 --> 00:17:14,920 a způsobila, že část plynu začala kolabovat směrem k centru, kde se vytvořila nová hvězda, naše Slunce. 147 00:17:14,920 --> 00:17:19,240 Z miniaturní části kolabujícího materiálu pak vznikla pestrá společnost planet, které kolem sebe pozorujeme nyní. 148 00:17:19,240 --> 00:17:26,520 Jinými slovy, vznikli jsme ze slunečních zbytků. 149 00:17:26,520 --> 00:17:29,680 Planety se zrodily v rotujícím disku prachu a plynu, který zde zůstal po vytvoření mateřské hvězdy. 150 00:17:29,680 --> 00:17:36,160 Ve vitřní sluneční soustavě se vytvořily kamenné planety, dále od Slunce tajemní plynní obři. 151 00:17:40,080 --> 00:17:44,160 Potom, když se zvedl prudký vítr rozbitých atomů ze Slunce 152 00:17:49,840 --> 00:17:56,400 nebo možná z blízkých horkých hvězd či nedaleké supernovy, 153 00:17:56,400 --> 00:18:02,000 pouze velké planety udržely své plynné obaly a poslední chomáče řídkého plynného oblaku 154 00:18:02,000 --> 00:18:07,520 mezi planetami byly odváty. 155 00:18:07,520 --> 00:18:12,760 A tak ve sluneční ZOO nebeských těles máme kamenné světy… 156 00:18:12,760 --> 00:18:17,000 … a obří plynné planety. 157 00:18:17,000 --> 00:18:24,520 Dodnes však nemáme žádný přesný odhad kolik je planet v naší sluneční soustavě… 158 00:18:24,520 --> 00:18:30,840 Od objevení Pluta ve 30. letech a jeho satelitu Charonu v 70. letech 159 00:18:30,840 --> 00:18:37,160 se astronomové snaží určit, nachází-li se za devátou planetou nějaká další. 160 00:18:37,160 --> 00:18:42,760 V roce 2003 HST odhalil, že objekt rychle se pohybující na pozadí 161 00:18:44,080 --> 00:18:47,680 vzdálených hvězd je nové těleso sluneční soustavy. 162 00:18:47,680 --> 00:18:51,840 Těleso velikosti malé planety bylo pojmenováno podle inuitské bohyně Sedny. 163 00:18:51,840 --> 00:18:56,080 Sedna může mít průměr okolo 1500 km, což jsou tři čtvrtiny průměru Pluta, 164 00:18:56,080 --> 00:19:00,760 ale je tak daleko, že na snímku z HST vypadá jen jako malý shluk bodů. 165 00:19:03,000 --> 00:19:05,520 Nicméně jde o největší těleso sluneční soustavy nalezené po objevu Pluta. 166 00:19:05,520 --> 00:19:11,000 Slunce je od Sedny vzdálené asi 15 miliard kilometrů 167 00:19:11,000 --> 00:19:13,680 – stokrát dále než Země od Slunce – 168 00:19:13,680 --> 00:19:18,240 a dává jí sotva tolik světla jako nám měsíční úplněk. 169 00:19:19,160 --> 00:19:24,520 A tak je Sedna zachvácena krutou věčnou zimou… 170 00:19:24,520 --> 00:19:34,000 Sedna však není jediným záhadným objektem tam venku. 171 00:19:34,000 --> 00:19:41,000 Úlomky zbylé po formování planet se stále ještě vznášejí všude okolo. Jsou to planetky 172 00:19:41,000 --> 00:19:49,920 a komety různých tvarů a velikostí. 173 00:19:49,920 --> 00:19:56,080 Občas je jejich dráha zavede katastrofickým směrem … 174 00:20:58,080 --> 00:21:04,240 HST se stal svědkem poslední cesty komety Shoemaker-Levy 9… 175 00:21:04,240 --> 00:21:09,000 Ta byla při průletu kolem Jupitera v létě roku 1992 roztrhána přitažlivostí obří planety. 176 00:21:09,000 --> 00:21:18,400 O dva roky později se tyto úlomky vrátily a zamířily přímo do Jupiterovy atmosféry. 177 00:21:32,000 --> 00:21:36,840 HST sledoval fragmenty komety na jejich poslední cestě a pořídil snímky jizev po dopadu úlomků s velkým rozlišením. 178 00:21:36,840 --> 00:21:40,320 Do kterékoli z těch modřin vy se snadno vešla celá naše Země… 179 00:22:00,920 --> 00:22:06,680 K planetám sluneční soustavy často létají kosmické sondy vybavené důmyslnými přístroji. 180 00:22:06,680 --> 00:22:10,600 Umožňují nám průzkum těchto vzdálených světů zblízka. 181 00:22:21,920 --> 00:22:26,600 Také Hubblův teleskop nám otevírá okno do sluneční soustavy, které se nikdy nezavírá. 182 00:22:26,600 --> 00:22:32,520 Tak jsme získali nevídané snímky bouří na jiných planetách, 183 00:22:33,600 --> 00:22:37,840 … sledovali změny během ročních období 184 00:22:37,840 --> 00:22:42,920 …a nedostižné pohledy na další atmosférické úkazy, jako polární záře 185 00:22:47,320 --> 00:22:51,840 známé též ze severních a jižních polárních oblastí Země. 186 00:22:51,840 --> 00:22:55,840 I když má pro nás sluneční soustava jistě přichystaná mnohá další překvapení, 187 00:22:55,840 --> 00:23:01,240 HST se zaměřil i na pátrání po planetárních soustavách jiných hvězd. 188 00:23:01,240 --> 00:23:07,760 Astronomové začali hledat život jinde ve Vesmíru. 189 00:23:07,760 --> 00:23:13,000 Začali hledáním planet podobných Zemi. 190 00:23:15,000 --> 00:23:19,760 V roce 2001 HST poprvé přímo detekoval atmosféru 191 00:23:19,760 --> 00:23:23,600 extrasolární planety a částečně rozluštil její složení. 192 00:23:23,600 --> 00:23:33,400 Měření chemické skladby atmosfér extrasolárních planet nám jednou 193 00:23:33,400 --> 00:23:37,400 umožní hledat známky života mimo Zemi. Všechny živé bytosti dýchají 194 00:23:37,400 --> 00:23:42,400 a tím mění snadno zjistitelným způsobem složení atmosféry. 195 00:23:42,400 --> 00:23:50,520 Astronomové se domnívají, že existuje mnoho planetárních soustav podobných té naší, 196 00:23:52,080 --> 00:23:59,600 které obíhají okolo jiných hvězd v Galaxii. 197 00:24:18,520 --> 00:24:23,680 Zrození, život a nová zrození hvězd pokračují v nekonečném cyklu, v němž hvězdy, 198 00:24:23,680 --> 00:24:26,360 vzniklé z plynu a prachu svítí po miliony a miliardy roků, 199 00:24:26,360 --> 00:24:30,880 zanikají a vracejí svůj plyn a prach, aby se z něj zrodily nové hvězdy. 200 00:24:35,160 --> 00:24:37,360 Výsledkem tohoto nepřetržitého procesu jsou i planety a chemické prvky, které umožňují vznik života. 201 00:24:37,360 --> 00:24:43,920 A tak se v celém nekonečném kosmu opakují přílivy a odlivy života… 202 00:24:43,920 --> 00:24:47,760 ŽIVOT HVEZD 203 00:24:47,760 --> 00:24:54,120 Naše Slunce, ten nezbytný zdroj energie pro život na Zemi, je hvězda. 204 00:24:54,120 --> 00:24:57,640 Úplně obyčejná hvězda, 205 00:24:57,640 --> 00:25:05,320 podobná miliardám jiných, které můžeme najít v celé Galaxii. 206 00:25:05,320 --> 00:25:08,800 Hvězda není nic jiného než zářící plynná koule. 207 00:25:08,800 --> 00:25:15,240 Vzniká stlačením plynného oblaku a po celý svůj život neustále vydává energii 208 00:25:15,240 --> 00:25:24,200 díky nepřetržitému řetězci jaderných reakcí, které probíhají v jejím jádře. 209 00:25:26,120 --> 00:25:30,040 Většina hvězd slučuje vodíkové atomy a vytváří hélium procesem zvaným nukleární fúze 210 00:25:30,040 --> 00:25:34,440 - stejným procesem pracuje ničivá vodíková bomba. 211 00:25:34,440 --> 00:25:39,000 Hvězdy jsou jaderné továrny, které sérií nukleárních fúzí přeměňují lehčí chemické prvky v těžší. 212 00:25:39,000 --> 00:25:43,200 Vydrží svítit dokud jim nedojde "palivo". 213 00:25:43,200 --> 00:25:49,800 A takový je hvězdný život: nenápadný začátek, pak pozvolný vývoj k občas divokému konci. 214 00:25:49,800 --> 00:25:52,760 Jak si můžeme být jisti tímto scénářem, když hvězda podobná Slunci žije řádově stomilionkrát déle než člověk? 215 00:25:52,760 --> 00:25:56,680 Abychom prozkoumali životní cyklus nějakého organismu na Zemi, 216 00:25:56,680 --> 00:26:00,160 nemusíme sledovat celý život vybraného jedince. 217 00:26:00,160 --> 00:26:03,160 Místo toho nám stačí pozorovat mnoho jedinců najednou. 218 00:26:03,160 --> 00:26:08,160 Uvidíme je v různých etapách jejich života zároveň. 219 00:26:08,160 --> 00:26:10,040 Například každý stupeň života určitého člověka je "snímkem" ze zkušenosti celého lidstva. 220 00:26:10,040 --> 00:26:15,440 A stejné je to s hvězdami... 221 00:26:15,440 --> 00:26:17,520 Hvězdy žijí po miliony nebo dokonce miliardy roků. 222 00:26:17,520 --> 00:26:22,920 Dokonce i ty nejnezodpovědnější hvězdy žijí nejméně milion roků 223 00:26:22,920 --> 00:26:26,400 – déle než lidstvo na Zemi! 224 00:26:39,840 --> 00:26:46,160 A proto je mimořádně vzácné mít příležitost sledovat stárnutí jednotlivých hvězd. 225 00:26:46,160 --> 00:26:50,760 Abychom se o hvězdách dozvěděli více, 226 00:26:50,760 --> 00:26:56,960 musíme obrazy různých hvězd v každém stádiu vývoje složit dohromady 227 00:26:56,960 --> 00:27:09,320 do jednoho celého cyklu od narození po zánik. 228 00:27:49,560 --> 00:27:53,320 Ostré snímky HST zaznamenaly bouřlivý zrod hvězd 229 00:27:53,320 --> 00:27:57,840 v barvitých detailech. 230 00:27:57,840 --> 00:28:02,000 Zrod hvězd v sousedním hvězdném "porodnickém oddělení" můžeme použít jako stroj času, 231 00:28:08,280 --> 00:28:12,840 abychom si zopakovali události, které doprovázely vznik sluneční soustavy. 232 00:28:12,840 --> 00:28:16,840 Teleskop musel pro získání těchto informací tvrdě pracovat, protože klíčové stopy 233 00:28:24,000 --> 00:28:28,160 našeho původu jsou skryty závojem slabě svítících zaprášených molekulárních oblaků, v nichž hvězdy vznikají. 234 00:28:28,160 --> 00:28:33,240 I v tomto okamžiku se všude ve vesmíru formují hvězdy. 235 00:28:33,240 --> 00:28:38,280 Ohromné zářící sloupy zaprášeného vodíku stojí na stráži u jejich kolébek 236 00:28:38,280 --> 00:28:45,800 a sluní se ve světle blízkých nedávno narozených hvězd. 237 00:28:51,560 --> 00:28:56,680 Schopnost pozorovat infračervené záření umožňuje HST proniknout prachem a plynem 238 00:28:56,680 --> 00:29:01,040 a odhalit dosud nikdy neviděná stádia mladých hvězd. 239 00:29:01,040 --> 00:29:10,080 Mezi nejvíce vzrušující z mnoha objevů HST patří pozorování prachových disků 240 00:29:16,640 --> 00:29:19,840 obklopujících některé čerstvě narozené hvězdy ukryté hluboko uvnitř Velké mlhoviny v Orionu. 241 00:29:19,840 --> 00:29:25,200 Tady se skutečně díváme na vznik nových slunečních soustav, v nichž se časem snad zformují planety. 242 00:29:25,200 --> 00:29:29,800 Tak jako se to stalo pře čtyřmi a půl miliardami roků v naší sluneční soustavě. 243 00:29:34,800 --> 00:29:41,120 V prvních fázích života mohou hvězdy nabalovat další plyn z původního oblaku, z něhož vznikly. 244 00:29:41,120 --> 00:29:46,280 Když tento materiál padá na hvězdu, vytvářejí se bubliny a dokonce výtrysky 245 00:29:52,360 --> 00:29:57,440 horkého plynu vyvrženého ve směru rotační osy hvězdy. 246 00:29:59,120 --> 00:30:08,000 Z jednoho oblaku plynu a prachu často vzniká mnoho hvězd najednou. 247 00:30:08,000 --> 00:30:15,720 Některé mohou zůstat spolu po celý svůj život, společně postupujíc ve vývoji 248 00:30:15,720 --> 00:30:19,600 jako přátelé z dětství, kteří spolu vydrží celý život. 249 00:30:19,600 --> 00:30:28,120 Hvězdy ve hvězdokupě budou všechny stejně staré, ale budou mít různé hmotnosti, 250 00:30:29,520 --> 00:30:33,520 a to znamená, že je čekají velmi rozdílné osudy. 251 00:30:33,520 --> 00:30:39,760 Lidská existence je pouhý okamžik ve srovnání s dobou života hvězdy. 252 00:30:39,760 --> 00:30:46,000 A tak přímé pozorování přechodu mezi jednotlivými etapami života hvězdy je možné jen díky šťastné náhodě. 253 00:30:46,000 --> 00:30:51,680 Za svých patnáct produktivních let mohl teleskop pozorovat stárnutí několika hvězd v reálném čase. 254 00:30:51,680 --> 00:30:59,520 Teleskop vyrobil překvapující "filmy" díky nimž jsme svědky toho, 255 00:30:59,520 --> 00:31:03,680 jak hvězdy mění svoji podobu během maličkého úseku astronomického času. 256 00:31:03,680 --> 00:31:08,520 Ty nejhmotnější hvězdy končí své životy zkázou, 257 00:31:08,520 --> 00:31:15,760 samy sebe zničí obrovskou explozí známou jako supernova. 258 00:31:15,760 --> 00:31:25,040 Na několik měsíců slávy se každá stane nejjasnějším objektem celého vesmíru 259 00:31:27,160 --> 00:31:30,640 a přesvítí všechny ostatní hvězdy v mateřské galaxii. 260 00:31:30,640 --> 00:31:36,120 Od svého vypuštění v roce 1990 sledoval Hubblův teleskop drama supernovy 1987A, 261 00:31:36,120 --> 00:31:43,120 nejbližší explodující hvězdy současnosti. 262 00:31:43,120 --> 00:31:48,680 Teleskop monitoroval plynný prstenec, který obklopuje vybuchující supernovu. 263 00:31:48,680 --> 00:31:54,080 Pozoroval, jak se v prstenci postupně objevují zářící body jako drahokamy na náhrdelníku. 264 00:31:54,080 --> 00:31:58,640 Tyto kosmické "perly" rozsvěcuje nadzvukovými rázovými vlnami vyvolanými během exploze hvězdy. 265 00:31:58,640 --> 00:32:02,040 Ruiny explodující hvězdy mohou skrývat mocný zdroj energie. 266 00:32:02,040 --> 00:32:05,800 HST zkoumal záhadné srdce Krabí mlhoviny, cárů jiné hvězdy, jejíž výbuch 267 00:32:05,800 --> 00:32:10,240 byl zaznamenán čínskými astronomy v roce 1054 a jež byla odhalena v centru mlhoviny. 268 00:32:10,240 --> 00:32:14,280 Střed mlhoviny ukrývá zvláštní typ hvězdy - pulsar. 269 00:32:14,280 --> 00:32:18,600 Hvězda se otáčí a jako lampa majáku vysílá světlo a energii ve úzkém kuželu 270 00:32:18,600 --> 00:32:22,320 a sytí energií rozsáhlou mlhovinu z plynu a prachu, která ji obklopuje. 271 00:32:22,320 --> 00:32:29,320 Ne všechny hvězdy však končí své životy tak divoce. 272 00:32:29,320 --> 00:32:34,080 Hvězdy podobné Slunci začnou chladnout, jakmile se jim začne nedostávat vodíku. 273 00:32:35,880 --> 00:32:44,880 Střed hvězdy se hroutí do sebe a syntetizují se těžší prvky, 274 00:32:44,880 --> 00:32:50,120 což způsobí expanzi vnějších vrstev a jejich únik do okolního prostoru. 275 00:32:50,120 --> 00:32:54,320 V tomto stádiu života hvězdy hovoříme o "rudém obru". 276 00:32:54,320 --> 00:32:59,720 Naše Slunce se stane "rudým obrem" za několik miliard roků. 277 00:32:59,720 --> 00:33:05,360 Rozepne se tak, že pohltí Merkura, Venuši a také naši Zemi. 278 00:33:07,000 --> 00:33:09,440 Tím to ale pro tyto hvězdy zdaleka nekončí. Stále ještě z nich může být něco mimořádného... 279 00:33:09,440 --> 00:33:14,200 Ještě předtím, než naposledy vydechnou, rozsvítí se okolo Slunci podobných hvězd svatozář. 280 00:33:14,200 --> 00:33:17,520 V závěrečných fázích jaderné syntézy vydává hvězda silný hvězdný vítr, 281 00:33:17,520 --> 00:33:24,920 který způsobí, že se rudý obr nadme do enormních rozměrů. 282 00:33:32,120 --> 00:33:36,920 Odhalené jádro hvězdy v srdci této expanze zaplavuje 283 00:33:36,920 --> 00:33:44,840 plynnou obálku intenzívním ultrafialovým zářením a nutí ji vydávat viditelné světlo. 284 00:33:44,840 --> 00:33:51,720 Protože prvním astronomům, kteří je studovali dalekohledem, 285 00:34:13,000 --> 00:34:18,080 tyto úžasné útvary tak trochu připomínaly nově objevenou planetu Uran, 286 00:34:18,080 --> 00:34:24,160 vešly ve známost jako planetární mlhoviny. 287 00:34:24,160 --> 00:34:32,280 Ostrý zrak HST ukazuje, že planetární mlhoviny jsou jako motýli: každá je úplně jiná. 288 00:34:32,280 --> 00:34:38,000 Oslnivá kolekce snímků planetárních mlhovin je plná překvapivě spletitých, 289 00:34:38,000 --> 00:34:44,320 zářících obrazců: větrníků, spirálovitých výtrysků, elegantních číší, 290 00:34:44,320 --> 00:34:50,320 válců i ohnivých kuželů. 291 00:34:50,320 --> 00:34:54,920 Díky svému jedinečnému umístění vysoko nad atmosférou deformující obraz je HST 292 00:34:54,920 --> 00:34:59,160 jedinou observatoří schopnout pozorovat nafouklé obálky umírajících hvězd do nejmenších podrobností. 293 00:34:59,160 --> 00:35:03,040 Tady se střídají snímky z let 1994 a 2002. 294 00:35:08,720 --> 00:35:15,600 Jednou z největších záhad současné astrofyziky je to, jak se z jednoduché 295 00:35:15,600 --> 00:35:20,920 plynné koule, jako je naše Slunce, může vytvořit tak spletitá struktura..!! 296 00:35:20,920 --> 00:35:27,560 U některých planetárních mlhovin to vypadá, jako kdyby zahradní rozstřikovač vysílal 297 00:35:27,560 --> 00:35:33,760 proudy vody úplně opačným směrem než míří. 298 00:35:33,760 --> 00:35:36,600 …Mohly snad být tyto podivné vzory vytvarovány magnetickým polem 299 00:35:36,600 --> 00:35:40,520 nějaké sousední hvězdy, která koncentruje vyvrhovaný plyn do kuželovitého výstrysku? 300 00:35:40,520 --> 00:35:47,520 Ať už je jejich původ jakýkoli, během pouhých deseti tisíc let se tyto prchavé kosmické květy rozplynou. 301 00:35:47,520 --> 00:35:54,800 Tak jako skutečné květiny při svém rozkladu zúrodňují své okolí, 302 00:35:54,800 --> 00:36:00,360 chemické prvky vytvořené uvnitř hvězd během jejich života jsou díky planetárním mlhovinám rozptýleny, 303 00:36:00,360 --> 00:36:06,600 aby zaplnily okolní prostor živinami a materiálem pro budoucí generaci hvězd, 304 00:36:06,600 --> 00:36:17,000 planet a možná i života. 305 00:36:33,640 --> 00:36:38,800 Protože v kosmickém měřítku času se planetární mlhoviny rozplynou tak rychle, 306 00:36:38,800 --> 00:36:46,040 nemůžeme jich v naší Galaxii pozorovat víc než asi 15 000. 307 00:36:46,040 --> 00:36:53,080 Mnohem trvanlivějším památníkem po mrtvé hvězdě je maličké jádro, které po ní zůstane. 308 00:36:53,080 --> 00:36:59,120 Říká se jí bílý trpaslík. Tento mimořádně hustý zbytek hvězdy velký asi jako Země 309 00:36:59,120 --> 00:37:05,240 je odsouzen strávit zbytek věčnosti postupným vypouštěním zbylého tepla do prostoru, 310 00:37:05,240 --> 00:37:10,240 dokud, za mnoho miliard let, se neochladí na mrazivých -270 stupňů celsia - teplotu kosmického prostoru. 311 00:37:29,000 --> 00:37:35,120 KOSMICKÉ KOLIZE 312 00:37:36,640 --> 00:37:43,080 Žijeme uvnitř obrovské hvězdné soustavy, galaxie, známé jako Mléčná dráha. 313 00:37:43,080 --> 00:37:45,160 Zvenku vypadá Mléčná dráha jako obří spirála tvořená jádrem obklopeným dlouhými rameny. 314 00:37:45,160 --> 00:37:52,680 Celý systém pomalu rotuje. Mezi hvězdami je velké množství plynu a prachu 315 00:37:53,680 --> 00:38:00,360 - který můžeme pozorovat - a také neznámý, pro nás neviditelný, materiál zvaný "skrytá hmota". 316 00:38:00,360 --> 00:38:08,400 Daleko od centra, v jednom ze spirálních ramen, na periferii Mléčné dráhy, 317 00:38:08,560 --> 00:38:16,000 leží náš maličký domov, sluneční soustava. 318 00:38:27,160 --> 00:38:31,800 Za čisté jasné noci můžeme vidět asi 5000 nejbližších hvězd. 319 00:38:31,840 --> 00:38:37,280 Očima sotva vidíme dále než několik tisíc světelných let, protože prostor je zaplněn prachem, 320 00:38:40,120 --> 00:38:46,400 který zeslabuje světlo vzdálených hvězd. 321 00:38:46,400 --> 00:38:51,520 Bez dalekohledu vidíme jen malou část Mléčné dráhy, jejíž průměr činí 100 000 světelných let. 322 00:38:53,960 --> 00:39:00,680 Mléčná dráha obsahuje několik stovek miliard hvězd, mnohé podobné našemu Slunci!! 323 00:39:01,360 --> 00:39:07,000 Ačkoli několik stovek miliard je téměř nepředstavitelné číslo, jsme pouze na začátku. 324 00:39:07,000 --> 00:39:10,440 Astronomové se domnívají, že ve vesmíru je přes sto miliard galaxií. Kolik je v nich celkem hvězd? 325 00:39:30,920 --> 00:39:34,880 V jedné hrsti písku může být takových 50 000 zrníček. Přesto bychom na celé pláži dohromady 326 00:39:34,880 --> 00:39:39,000 napočítali jen asi tolik zrnek písku jako je v Mléčné dráze hvězd. 327 00:39:39,000 --> 00:39:44,080 V celém vesmíru je tolik hvězd, že bychom museli započítat každé zrnko písku na všech plážích 328 00:39:44,880 --> 00:39:47,000 na celé Zemi, abychom se přiblížili požadovanému číslu! 329 00:39:47,000 --> 00:39:53,160 Vezměme milimetrové zrnko písku a položme je sem, aby představovalo velikost Slunce. 330 00:40:01,920 --> 00:40:05,880 Kdybychom se pěšky vydali k nejbližší hvězdě, zabrala by nám cesta většinu dne, 331 00:40:05,880 --> 00:40:12,920 protože cíl by byl téměř 30 kilometrů daleko. 332 00:40:12,920 --> 00:40:20,640 Galaxie jsou tedy většinou sbírkami prázdnoty. 333 00:40:20,640 --> 00:40:23,400 Kdybychom stěsnali všechny hvězdy z Mléčné dráhy k sobě, 334 00:40:23,400 --> 00:40:28,000 s rezervou by se vešly do prostoru mezi Sluncem a nejbližší další hvězdou. 335 00:40:28,800 --> 00:40:35,000 Abychom skutečně vyplnili celý tento prostor, 336 00:40:35,000 --> 00:40:42,320 museli bychom vzít všechny hvězdy ze všech galaxií v celém vesmíru!! 337 00:41:26,520 --> 00:41:32,840 Při pohledu na noční oblohu se vesmír zdá nepohyblivý. 338 00:41:32,840 --> 00:41:40,880 To je tím, že délka lidského života je sotva kapkou ve vesmírném oceánu času. 339 00:41:40,880 --> 00:41:51,920 Ve skutečnosti je vesmír v neustálém pohybu, ale potřebovali bychom delší dobu než lidský život, 340 00:42:08,640 --> 00:42:14,200 abychom na obloze zpozorovali nějaký pohyb. 341 00:42:14,200 --> 00:42:17,520 Mít dost času, viděli bychom, že hvězdy a galaxie se pohybují. 342 00:42:17,520 --> 00:42:22,720 Hvězdy obíhají okolo středu Mléčné dráhy a galaxie se vzájemně přitahují díky gravitaci. 343 00:42:22,720 --> 00:42:28,800 Občas dojde i ke srážce. Hubblův teleskop pozoroval mnoho takových galaktických kolizí. 344 00:42:28,800 --> 00:42:34,560 Jako majestátní koráby za nejhlubší noci plují galaxie blíž a blíž, 345 00:42:34,560 --> 00:42:39,160 až je jejich vzájemná přitažlivost začne formovat do spletitých tvarů, které se nakonec 346 00:42:39,160 --> 00:42:46,720 nezvratně zapletou dohromady. Je to úžasný kosmický tanec v choreografii gravitace. 347 00:42:46,720 --> 00:42:51,920 Galaktická srážka se nepodobá autonehodě nebo srážce dvou kulečníkových koulí. 348 00:42:51,920 --> 00:42:56,400 Je to jako když proplétáte prsty. 349 00:42:56,400 --> 00:43:01,240 Většina hvězd v galaxiích přežije srážku bez úhony. 350 00:43:03,640 --> 00:43:07,760 V nejhorším případě je gravitace vymrští spolu s prachem a plynem do dlouhých pásů, 351 00:43:07,760 --> 00:43:15,800 které dosahují do vzdálenosti stovek tisíc světelných let i dále. Obě galaxie 352 00:43:19,720 --> 00:43:25,240 zachycené ve strašlivém gravitačním objetí okolo sebe neustále obíhají 353 00:43:25,240 --> 00:43:31,320 a vytahují další plyn a prach. Nakonec, za několik stovek miliónů roků, 354 00:43:31,320 --> 00:43:34,040 obě galaxie splynou do jediné. 355 00:43:34,040 --> 00:43:40,360 Předpokládá se, že mnohé současné galaxie, včetně Mléčné dráhy, 356 00:43:40,360 --> 00:43:45,920 byly vybudovány podobným slučováním menších galaxií v průběhu miliard roků. 357 00:43:45,920 --> 00:43:50,160 Divokou a mimořádně silnou interakcí mezi galaxiemi je spuštěn 358 00:43:50,160 --> 00:43:55,520 ohňostroj tvorby hvězd v obřích plynných oblacích, jímž vzniknou zářivě modré nové hvězdokupy. 359 00:43:56,200 --> 00:44:00,680 Naše Mléčná dráha spěje ke kolizi s nejbližší velkou hvězdnou soustavou - galaxií v Andromedě. 360 00:44:01,880 --> 00:44:05,440 Přibližujeme se vzájemně rychlostí téměř 500 000 kilometrů za hodinu a za tři miliardy roků 361 00:44:05,440 --> 00:44:13,640 začne gravitační potyčka. 362 00:44:32,600 --> 00:44:40,960 Přímá srážka povede ke skvostně provedené fúzi obou galaxií, 363 00:44:40,960 --> 00:44:45,880 během níž Mléčná dráha ztratí svou známou spirální strukturu. 364 00:44:45,880 --> 00:44:50,880 Místo toho se vytvoří obří eliptická galaxie 365 00:44:50,880 --> 00:44:54,120 obsahující všechny hvězdy Mléčné dráhy a galaxie v Andromedě dohromady. 366 00:44:54,120 --> 00:44:59,840 Při pohledu ze Země bude kolize vypadat asi takhle. 367 00:45:05,320 --> 00:45:07,280 Ačkoli tohle se stane až za dlouho, 368 00:45:07,760 --> 00:45:10,960 jsou tu i jiné temné síly přírody, které se činí okolo nás, dokonce právě teď… 369 00:45:11,240 --> 00:45:13,680 VESMÍRNÉ OBLUDY 370 00:45:15,040 --> 00:45:19,960 Černé díry jsou nevyzpytatelní neřádi: spolknou vše, co jim přijde do cesty, a ničemu nedovolí uniknout. 371 00:45:20,880 --> 00:45:25,320 Pro astronomy je nitro černé díry skutečnou neznámou... 372 00:45:25,880 --> 00:45:27,680 Z gravitačního opevnění černé díry neunikne žádná informace 373 00:45:28,960 --> 00:45:34,000 a není způsob, jakým zjistit, co je uvnitř. 374 00:45:35,680 --> 00:45:37,880 Dokonce ani světlo nemůže uniknout. Jak tedy můžeme vědět, zda vůbec existují? 375 00:45:38,880 --> 00:45:45,680 Černé díry nemohou být pozorovány přímo. 376 00:45:49,440 --> 00:45:54,040 Astronomové však mohou nepřímo sledovat projevy černých děr 377 00:45:54,040 --> 00:45:58,200 díky tomu, že působí přemírou gravitace. 378 00:45:58,200 --> 00:46:04,800 Vysoké rozlišení HST odhalilo pozoruhodný deformační vliv černých děr na jejich okolí. 379 00:46:04,800 --> 00:46:12,000 A nejde jen o gravitaci. Astronomové zjistili, že materiál dostatečně nahuštěný 380 00:46:12,000 --> 00:46:17,040 okolo černé díry může znít jako zvon. 381 00:46:17,040 --> 00:46:22,040 Toto je skutečný zvuk vydávaný černou dírou vzdálenou 250 miliónů světelných let. 382 00:46:22,040 --> 00:46:29,440 Šíří se diskem hmoty obklopující černou díru a byl transformován tak, 383 00:46:33,440 --> 00:46:38,000 aby byl slyšitelný lidským sluchem. Ve skutečnosti je to tón B 57 oktáv pod jednočárkovaným C. 384 00:46:38,000 --> 00:46:45,880 Astronomové považují černé díry za singularity – hmotné body prostoru. 385 00:46:45,880 --> 00:46:53,080 Nemají žádný objem, žádný rozměr, ale jsou nekonečně husté! 386 00:46:53,080 --> 00:46:56,920 Černá díra může vzniknout při kolapsu velmi hmotné hvězdy, mnohonásobně větší než Slunce. 387 00:46:56,920 --> 00:47:01,320 Mrtvé jádro, které zbyde po kolapsu a zániku velké hvězdy, může být tak hmotné, že není přírodní síly, 388 00:47:01,320 --> 00:47:05,880 která by zabránila jeho zhroucení do nekonečně malého objemu. 389 00:47:05,880 --> 00:47:11,000 Ačkoli hmota zdánlivě zmizela, scvrkla se do ničeho, 390 00:47:20,600 --> 00:47:23,760 stále působí silnou přitažlivostí na hvězdy a další objekty, které se dostanou do jejího dosahu. 391 00:47:23,760 --> 00:47:29,520 U každé černé díry najdeme hranici, z níž není návratu, zvanou "horizont událostí". 392 00:47:29,520 --> 00:47:38,120 Jakmile se cokoli – řekněme blízká hvězda - dostane pod tuto hranici, už ji nikdy neuvidíme. 393 00:47:38,120 --> 00:47:42,800 Cestou k horizontu se odsouzená hvězda dostane na osudouvou spirálu okolo černé díry 394 00:47:42,800 --> 00:47:46,960 a jak se hvězda blíží k černé díře, 395 00:47:46,960 --> 00:47:54,000 na její stranu přivrácenou k černé díře působí větší přitažlivost než na odvrácenou 396 00:48:05,560 --> 00:48:10,600 a hvězda je natahována a vysávána černou dírou dokud… 397 00:48:10,600 --> 00:48:18,240 … ji nesmírné slapové síly neroztrhají na kusy a není pohlcena. 398 00:48:18,240 --> 00:48:25,560 Jsou tu ještě bizarnější stránky těchto objektů. 399 00:48:25,560 --> 00:48:29,520 Zakřivení prostoru a času, které dokonce deformuje a zpomaluje plynutí času. 400 00:48:35,600 --> 00:48:39,440 Všechny hmotné objekty deformují strukturu prostoru a času, ale černé díry to dělají mimořádným způsobem. 401 00:48:39,440 --> 00:48:42,880 Podle Einsteinovy slavné obecné teorie relativity 402 00:48:42,880 --> 00:48:50,000 by se odvážný cestovatel, který by navštívil černou díru a pobyl nad horizontem událostí, 403 00:48:50,000 --> 00:48:57,600 aniž by byl pohlcen, vrátil mladší než známí, které předtím nechal doma. 404 00:48:59,880 --> 00:49:06,400 Pravděpodobně nejpodivnějšími objekty o nichž uvažují astronomové jsou červí díry. 405 00:49:06,400 --> 00:49:10,520 Červí díra je v podstatě prostoročasová "zkratka" z jednoho bodu vesmíru do jiného. 406 00:49:10,520 --> 00:49:15,120 Červí díry, pokud existují, by snad umožnily cestovat mezi vzdálenými oblastmi vesmíru rychleji, 407 00:49:15,120 --> 00:49:20,160 než by stihlo světlo uletět tutéž vzdálenost normálním prostorem. 408 00:49:21,520 --> 00:49:28,240 HST prokázal, že černé díry se s největší pravděpodobností vyskytují v jádrech všech galaxií. 409 00:49:28,240 --> 00:49:35,960 Jedna je také ve středu mléčné dráhy - obrovská, 410 00:49:35,960 --> 00:49:41,080 velmi hmotná černá díra, snad milionkrát větší než ta, která se zbyde po kolapsu hvězdy. 411 00:49:41,080 --> 00:49:49,080 Mohla vzniknout splynutím mnoha hvězdných černých děr vytvořených v dávné historii galaxie. 412 00:49:50,760 --> 00:49:55,680 Když kolidují dvě galaxie, černé díry v jejich jádrech předvedou propracovaný taneček. 413 00:49:55,680 --> 00:49:57,760 Po splynutí obou galaxií pokračují jejich centrální černé díry 414 00:49:57,760 --> 00:50:04,080 ve vzájemném obíhání po stovky miliónů roků, 415 00:50:04,080 --> 00:50:08,360 až nakonec divoce splynou v jednu přetěžkou černou díru. 416 00:50:08,360 --> 00:50:11,160 Závěr procesu způsobuje takovou změnu struktury prostoročasu, že ji možná budeme schopni pozorovat 417 00:50:11,160 --> 00:50:15,960 ze Země nastupující generací detektorů gravitačních vln nebo z kosmu pomocí speciální družice. 418 00:50:18,720 --> 00:50:22,120 V porovnání s miliony let trvajícím procesem splývání galaxií 419 00:50:22,120 --> 00:50:27,840 je závěrečná srážka jader relativně krátká, takže pravděpodobnost zaznamenání takové události je malá. 420 00:50:27,840 --> 00:50:32,440 Ještě nedávno, před 50 lety, si astronomové mysleli, že vesmír je klidné místo k životu. 421 00:50:32,440 --> 00:50:38,720 To je však daleko od pravdy… 422 00:50:39,400 --> 00:50:47,960 Kosmickým prostorem otřásají mocné procesy: kataklysmické exploze supernov, 423 00:50:47,960 --> 00:50:55,440 srážky celých galaxií a strašlivé výrony energie 424 00:50:55,440 --> 00:51:02,360 způsobené pádem velkého množství hmoty do černých děr… 425 00:51:04,240 --> 00:51:08,800 Objev kvasarů byl prvním jasným náznakem této vřavy… 426 00:51:08,800 --> 00:51:13,400 Pozemským teleskopům se kvasary jeví jako normální hvězdy. 427 00:51:13,400 --> 00:51:17,840 Astronomové je proto pojmenovali "kvazi-stelární" objekty – KVASARY. 428 00:51:17,840 --> 00:51:23,000 Kvasary jsou však mnohem svítivější a mnohem vzdálenější než hvězdy… 429 00:51:23,000 --> 00:51:27,400 Dokážou vydávat více záření než 1000 normálních galaxií a zřejmě jsou poháněny supermasivními černými dírami. 430 00:51:28,120 --> 00:51:32,000 Cáry hvězd, které obíhaly příliš blízko černé díry, jsou nasávány jako voda do obří kosmické výlevky. 431 00:51:32,000 --> 00:51:35,120 Obíhající plyn vytvoří tlustý disk zahřátý pádem do černé díry na vysokou teplotu. 432 00:51:35,120 --> 00:51:40,360 Plyn se zbavuje přebytečné energie obrovitými výtrysky ve směru rotační osy. 433 00:51:40,360 --> 00:51:42,960 Kvasary nacházíme v mnoha různých galaxiích, z nichž mnohé prodělávají vzájemnou srážku. 434 00:51:42,960 --> 00:51:47,080 Kvasary mohou být uváděny v činnost rozmanitými mechanismy. 435 00:51:47,080 --> 00:51:51,560 Zrození kvasaru může spustit srážka dvou galaxií, 436 00:51:53,560 --> 00:52:01,080 ale Hubblův teleskop ukázal, že i zdánlivě normální galaxie mohou obsahovat kvasary. 437 00:52:02,800 --> 00:52:06,280 Kvasary ale nejsou jedinými vysokoenergetickými objekty, které astronomové našli…. 438 00:52:06,280 --> 00:52:13,600 Někdy můžete něco objevit zcela mimochodem, když se pídíte po něčem úplně jiném. 439 00:52:13,600 --> 00:52:19,880 Takové objevy často změnily směr astronomického výzkumu. 440 00:52:19,880 --> 00:52:24,760 Záblesky záření gama byly objeveny mimochodem americkými vojenskými družicemi koncem šedesátých let. 441 00:52:24,760 --> 00:52:31,280 Družice hledaly stopy sovětských jaderných zkoušek. 442 00:52:32,880 --> 00:52:39,360 Místo toho, aby zaznamenaly nejmocnější detonace, jež je schopen vyvolat člověk, 443 00:52:39,360 --> 00:52:47,520 našly nejsilnější výbuchy, jaké produkuje sám vesmír… 444 00:52:47,520 --> 00:52:52,080 Ohromné erupce záření gama se objevují nejméně jednou denně a přicházejí rovnoměrně ze všech směrů. 445 00:52:53,120 --> 00:53:02,400 Ačkoli trvají pouze několik sekund, energie, již záblesky vydávají, 446 00:53:08,760 --> 00:53:16,000 se rovná zářivé energii, kterou vydá celá Mléčná dráha za několik století. 447 00:53:16,000 --> 00:53:25,240 Záření gama není viditelné očima a na jeho detekci je třeba speciálních přístrojů. 448 00:53:34,000 --> 00:53:38,680 Celých 30 let nikdo netušil, co je zdrojem těchto záblesků. 449 00:53:38,680 --> 00:53:44,000 Bylo to jako vidět létat kulky gama záření okolo Země a nevědět, ze které zbraně se střílí. 450 00:53:44,000 --> 00:53:49,120 Společně s téměř všemi pozemskými dalekohledy po mnoho let číhal HST na "kouř z hlavně". 451 00:53:50,320 --> 00:53:55,520 Pozoroval místa, na nichž došlo k záblesku záření gama a snažil se tam najít nějaký objekt. 452 00:53:55,520 --> 00:54:04,240 Úsilí bylo marné, až… 453 00:54:23,000 --> 00:54:27,360 V roce 1999 HST zásadně přispěl k odhalení, že záblesky gama pocházejí ze vzdálených galaxií. 454 00:54:27,360 --> 00:54:33,440 Jejich příčinou může být katastrofický výbuch kolabující velmi hmotné hvězdy… 455 00:54:35,560 --> 00:54:41,880 … nebo kolize dvou velmi hustých objektů, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy. 456 00:54:41,880 --> 00:54:48,240 Černé díry určitě patří mezi nejexotičtější objekty ve vesmíru. 457 00:54:50,120 --> 00:54:52,720 Kromě vlivu na okolní hmotu se mohou projevovat i jinými okázalými způsoby - 458 00:54:52,720 --> 00:54:58,880 díky své enormě silné přitažlivosti ohýbají také světlo. 459 00:54:58,880 --> 00:55:04,480 Paprsky světla procházející okolo černé díry ve skutečnosti nejsou přímočaré, 460 00:55:04,480 --> 00:55:10,560 ale ohýbají se a vytvářejí přírodní dalekohled, jímž můžeme nahlédnout dále než jsme kdy pomysleli. 461 00:55:11,080 --> 00:55:18,240 GRAVITACNÍ PRELUDY 462 00:55:18,240 --> 00:55:25,040 Tak jako poutník na poušti vidí jev zvaný fata morgana, když je světlo odražené od vzdálených objektů 463 00:55:25,280 --> 00:55:30,080 ohýbáno horkým vzduchem nad rozpáleným pískem, můžeme něco podobného pozorovat i ve vesmíru. 464 00:55:30,080 --> 00:55:33,480 Fata morgana, kterou můžeme pozorovat moderním teleskopem jako je HST nepochází od horkého vzduchu, 465 00:55:34,960 --> 00:55:42,000 ale od vzdálených kup galaxií - nesmírných koncentrací hmoty. 466 00:55:44,320 --> 00:55:47,920 V dávných dobách si někteří lidé mysleli, že Země je plochá. 467 00:55:48,600 --> 00:55:53,720 To je jistým způsobem pochopitelné - v běžném denním životě zakřivení naší planety nevidíme. 468 00:55:54,320 --> 00:55:59,360 Také kosmický prostor je zakřivený, ačkoli to za žádné z jasných nocí očima nepostřehneme. 469 00:56:01,880 --> 00:56:06,080 Zakřivení prostoru však vede k jevům, které pozorovat můžeme... 470 00:56:13,960 --> 00:56:16,920 Jednou z předpovědí Alberta Einsteina je, že gravitace zakřivuje prostor a tudíž zkresluje světlo 471 00:56:23,000 --> 00:56:26,840 stejně, jako vlnky na hladině rybníka vytvářejí na písčitém dně světelné obrazce tvaru včelí plástve. 472 00:56:27,520 --> 00:56:29,240 Světlo vzdálených galaxií je deformováno a zesilováno gravitačním polem 473 00:56:30,520 --> 00:56:34,920 masivní kupy galaxií ležící mezi nimi a Zemí. 474 00:56:35,760 --> 00:56:40,080 Je to jako když se díváme přes obří lupu a jev je nazýván gravitační čočka. 475 00:56:40,080 --> 00:56:43,360 Podivné obrazce, které vykreslují paprsky světla když potkají hmotný objekt 476 00:56:43,360 --> 00:56:47,760 závisí na podstatě objektu, který působí jako čočka. Objekt v pozadí tak může mít různé převleky… 477 00:56:47,760 --> 00:56:53,000 …Einsteinova prstence, když je celý obraz zesílen a zmačkán do světelného kruhu… 478 00:56:53,000 --> 00:56:56,000 …mnohonásobných obrazů, strašidelných klonů původních vzdálených galaxií… 479 00:57:13,160 --> 00:57:19,960 …nebo zdeformovaných do "banánovitých" oblouků a obloučků. 480 00:57:19,960 --> 00:57:23,280 Ačkoli Einstein v roce 1915 zjistil, že by k tomuto jevu mělo ve vesmíru docházet, 481 00:57:37,440 --> 00:57:41,680 domníval se, že jej ze Země nikdy neuvidíme. 482 00:57:41,680 --> 00:57:49,160 V roce 1919 však byly jeho výpočty experimentálně prokázány. 483 00:58:06,160 --> 00:58:13,360 Během expedice za slunečním zatměním na Princův ostrov při západním pobřeží Afriky 484 00:58:13,360 --> 00:58:18,760 vedené slavným britským astronomem Arthurem Eddingtonem 485 00:58:30,800 --> 00:58:34,040 byly měřeny polohy hvězd okolo Měsícem zakrytého slunečního disku. 486 00:58:34,040 --> 00:58:40,440 Zjistilo se, že hvězdy se o nepatrný, ale měřitelný kousek pohnuly směrem od Slunce 487 00:58:40,440 --> 00:58:43,160 v porovnání s jejich pozicemi v době, kdy v jejich blízkosti Slunce nebylo. 488 00:58:43,840 --> 00:58:48,120 Slabé gravitační obrazy objektů vzdáleného vesmíru nyní pozorují nejlepší teleskopy na Zemi, 489 00:58:48,120 --> 00:58:52,120 a samozřejmě také bystrozraký HST. 490 00:58:52,120 --> 00:58:56,720 HST byl prvním teleskopem, který v mnohonásobných obloucích rozlišil podrobnosti 491 00:58:58,280 --> 00:59:04,760 a přímo odhalil podobu a vnitřní strukturu objektu v pozadí. 492 00:59:04,760 --> 00:59:08,000 V roce 2003 astronomové usoudili, že záhadný oblouk na jednom snímku z HST je největší, 493 00:59:08,000 --> 00:59:12,960 nejjasnější a nejžhavější dosud pozorovaná oblast vzniku hvězd. 494 00:59:13,680 --> 00:59:19,920 Velmi hmotné objekty, například kupy galaxií, 495 00:59:19,920 --> 00:59:27,680 zakřivují prostor natolik, že výsledný efekt je pozorovatelný na hloubkových snímcích vesmíru, 496 00:59:33,680 --> 00:59:40,120 navíc s úžasným rozlišením HST. 497 00:59:41,760 --> 00:59:46,840 Většina dosud pozorovaných gravitačních čoček se vyskytuje právě v okolí kup galaxií, 498 00:59:46,840 --> 00:59:51,160 které obsahují stovky až tisíce členů 499 00:59:57,400 --> 01:00:03,040 a jsou považovány za největší gravitačně vázané struktury ve vesmíru. 500 01:00:03,040 --> 01:00:08,240 Astronomové vědí, že hmota, kterou vidíme ve vesmíru, představuje jen malé procento z celku. 501 01:00:08,240 --> 01:00:14,320 Víme, že hmota působí gravitační silou 502 01:00:33,400 --> 01:00:39,800 a že viditelné látky prostě není dost na to, aby udržela galaxie a kupy galaxií pohromadě. 503 01:00:39,800 --> 01:00:45,120 Protože počet "banánovitých" obrazů záleží na celkové hmotnosti gravitační čočky, 504 01:00:45,960 --> 01:00:50,560 můžeme pomocí tohoto jevu "vážit" kupy galaxií a posuzovat rozložení skryté, temné hmoty. 505 01:00:50,560 --> 01:00:55,200 Na ostrých snímcích z HST můžeme na první pohled najít oblouky patřící k určité vzdálené galaxii. 506 01:00:55,200 --> 01:00:59,760 Astronomové tak mohou podrobně studovat galaxie v raném vesmíru, 507 01:00:59,760 --> 01:01:04,280 které jsou tak daleko, že je současné teleskopy nejsou schopné zachytit přímo. 508 01:01:05,040 --> 01:01:09,680 Gravitační čočka může dokonce fungovat jako jistý druh "přírodního dalekohledu". V roce 2004 509 01:01:09,680 --> 01:01:16,360 dokázal HST zaznamenat nejvzdálenější galaxii ve známém vesmíru 510 01:01:16,360 --> 01:01:22,360 právě pomocí takové "gravitační čočky" v kosmickém prostoru. 511 01:01:22,360 --> 01:01:27,160 ZROD A ZÁNIK VESMÍRU 512 01:01:27,160 --> 01:01:33,560 Světlo se ve vakuu pohybuje rychleji než cokoli jiného. Přesto je jeho rychlost konečná. 513 01:01:33,560 --> 01:01:39,960 Tudíž nějakou dobu trvá, než světlo doletí od jednoho bodu prostoru k druhému. 514 01:01:41,560 --> 01:01:47,120 Rychlost světla ve vakuu je přibližně 300 000 kilometrů za sekundu. 515 01:01:47,120 --> 01:01:54,760 300 tisíc kilometrů je vzdálenost ze Země skoro až na Měsíc. 516 01:01:54,760 --> 01:01:58,320 To znamená, že světlu trvá něco přes jednu sekundu než doletí z Měsíce na Zemi. 517 01:02:05,080 --> 01:02:12,200 Když se díváme na Měsíc, vidíme jej, jak vypadal před více než sekundou. 518 01:02:13,360 --> 01:02:18,480 Kdo by nikdy nepomyslel, jaké by to bylo cestovat časem? 519 01:02:18,480 --> 01:02:22,280 Konečná rychlost světla nám to skoro umožňuje, protože se můžeme dívat zpět v čase. 520 01:02:23,080 --> 01:02:28,160 Když se díváme do vesmíru, musíme jistou dobu počkat než k nám světlo vzdálených objektů dorazí, 521 01:02:28,160 --> 01:02:35,240 a tak vlastně vidíme, jak vypadaly v době, kdy se jejich světlo teprve vydávalo na cestu. 522 01:02:36,280 --> 01:02:42,840 Výkonné přístroje jako HST umožnily nahlédnout mnohem dále a do mnohem hlubší minulosti. 523 01:02:42,840 --> 01:02:47,840 To, co kosmologové pozorují, je prostě úžasné. 524 01:02:47,840 --> 01:02:52,760 Ve dvacátých letech Edwin Hubble objevil, že většina galaxií se od nás jakoby vzdaluje 525 01:02:52,760 --> 01:02:57,080 rychlostí úměrnou vzdálenosti. Čím dále se galaxie nachází, tím rychleji se zdánlivě vzdaluje. 526 01:03:33,960 --> 01:03:38,640 Příčinou je rozpínání vesmíru. 527 01:03:38,640 --> 01:03:43,640 Ono rozpínání začalo před mnoha miliardami roků gigantickou explozí zvanou "Velký třesk". 528 01:03:43,640 --> 01:03:47,240 Rychlost rozpínání je klíčová pro odhad stáří a velikosti vesmíru. 529 01:03:48,360 --> 01:03:52,720 Poměr rychlosti rozpínání ke vzdálenosti udává Hubblova konstanta. 530 01:03:52,720 --> 01:03:59,240 Stáří a velikost vesmíru lze odhadnout tak, že "necháme rozpínání běžet pozpátku", 531 01:03:59,240 --> 01:04:04,000 dokud se všechno nestlačí do nekonečně malého hmotného bodu, z něhož se vesmír zrodil. 532 01:04:07,480 --> 01:04:11,720 Jedním z nejdůležitějších důvodů pro postavení HST bylo určení velikosti a stáří vesmíru. 533 01:04:11,720 --> 01:04:14,080 Úkol přesně určit Hubblovu konstantu, tzv. Klíčový projekt připadl týmu 534 01:04:14,080 --> 01:04:20,240 astronomů, již pomocí HST pátrali po vzdálených "milnících", 535 01:04:21,160 --> 01:04:23,960 speciální kategorii proměnných hvězd zvaných Cefeidy. 536 01:04:25,400 --> 01:04:29,760 Cefeidy vykazují velmi pravidelné a dobře předpověditelné změny jasnosti. 537 01:04:29,760 --> 01:04:34,600 Perioda změn úzce souvisí s fyzikálními vlastnostmi dané hvězdy, 538 01:04:34,600 --> 01:04:39,120 a proto ji můžeme velmi dobře využít k určování vzdáleností. 539 01:04:40,920 --> 01:04:46,280 Také se těmto hvězdám říká "standardní svíčky". 540 01:04:46,280 --> 01:04:53,240 Cefeidy byly využity jako bezpečné měřítko k ověření vzdáleností supernov. 541 01:04:55,680 --> 01:05:00,960 Ty jsou mnohem jasnější, a tudíž mohou být pozorovány v mnohem větších vzdálenostech. 542 01:05:00,960 --> 01:05:04,640 HST proměřil světlo výbuchů supernov mnohem přesněji než kterýkoli jiný přístroj. 543 01:05:04,640 --> 01:05:11,040 Hlavně díky své vysoké rozlišovací schopnosti. 544 01:05:18,040 --> 01:05:23,240 Při pozorování ze Země se světlo supernovy většinou smíchá se světlem hostitelské galaxie. 545 01:05:23,240 --> 01:05:27,960 HST dokázal světlo obou těchto zdrojů zřetelně odlišit. 546 01:05:27,960 --> 01:05:33,880 Cefeidy a supernovy dovolily provést základní proměření vesmíru. 547 01:05:33,880 --> 01:05:41,080 Dnes známe stáří vesmíru s mnohem vyšší přesností než kdy dříve: 548 01:05:43,040 --> 01:05:49,200 okolo 14 miliard roků - také díky HST. 549 01:05:49,200 --> 01:05:52,720 Po mnoho let astronomové diskutovali, zda se rozpínání v daleké budoucnosti zastaví 550 01:05:52,720 --> 01:05:59,200 a vesmír se zhroutí v ohnivém "Velkém kolapsu", nebo zda se bude pomalu rozpínat neustále. 551 01:05:59,200 --> 01:06:09,840 Společná pozorování pomocí HST a nejlepších pozemských dalekohledů 552 01:06:39,700 --> 01:06:43,820 pomohla změřit, jak daleko jsou vzdálené supernovy. 553 01:06:43,820 --> 01:06:48,020 A vypadá to, že rozpínání vesmíru se ani trochu nezpomaluje, naopak se zvyšuje. 554 01:06:48,020 --> 01:06:56,300 Když HST zjišťoval, jak se měnilo rozpínání vesmíru s časem, 555 01:06:56,300 --> 01:07:00,940 ukázalo se, trochu překvapivě, že během první poloviny kosmické historie 556 01:07:01,940 --> 01:07:10,220 se rozpínání zpomalovalo. Potom nějaká záhadná síla, 557 01:07:13,980 --> 01:07:21,340 jakási "antigravitace" donutila vesmír "šlápnout na plyn" a zahájit zrychlování. 558 01:07:21,340 --> 01:07:28,140 To by naznačovalo, že vesmír čeká pozoruhodný osud, protože z toho plyne, že antigravitace 559 01:07:30,820 --> 01:07:35,620 s postupem času ještě zesiluje. Bude-li to pokračovat, 560 01:07:35,900 --> 01:07:42,220 časem překoná veškerou gravitaci a katapultuje vesmír k superrychlému rozpínání, 561 01:07:43,020 --> 01:07:47,060 které roztrhá hmotu na jednotlivé atomy. Kosmologové tuto noční můru nazvali "Velké roztrhání". 562 01:07:48,260 --> 01:07:55,940 POHLEDY DO HLUBIN CASU 563 01:07:56,660 --> 01:07:59,140 Z hloubi vesmíru přichází spousta nečekaných zpráv. 564 01:07:59,140 --> 01:08:06,100 Jako geologové kopou stále hlouběji pod zemský povrch aby nacházeli svědectví 565 01:08:06,100 --> 01:08:13,660 o stále starších dobách, astronomové "kopou" hlouběji a hlouběji k počátkům času 566 01:08:15,980 --> 01:08:19,500 tím, že hledají světlo přicházející od stále vzdálenějších objektů. 567 01:08:19,580 --> 01:08:25,740 HST zahájil novou éru "astroarcheologie". Začalo to o vánocích roku 1995… 568 01:08:25,780 --> 01:08:30,220 Sledovat nejlepším dalekohledem na světě 10 dní jedno místo na obloze je trochu podivínské. 569 01:08:30,820 --> 01:08:36,500 To si mysleli i mnozí astronomové když to poprvé zkusili na konci roku 1995. 570 01:08:36,580 --> 01:08:39,780 Pohledy do hlubin jsou dlouhé expozice speciálně vybraných částí oblohy. 571 01:08:41,540 --> 01:08:45,860 Cílem je odhalit co nejslabší objekty soustředěním světla po co nejdelší dobu. 572 01:08:45,860 --> 01:08:51,020 Čím hlouběji pozorování dosáhne, tím slabší objekty se zviditelní. 573 01:08:54,500 --> 01:08:59,420 Slabé objekty buď samy vydávají málo světla nebo jsou velmi daleko. 574 01:09:00,180 --> 01:09:07,940 “Když jsme tento experiment poprvé navrhli, nikdo nevěděl, 575 01:09:09,420 --> 01:09:14,820 povede-li k nějakým zajímavým vědeckým závěrům. Když jsme se ale poprvé podívali 576 01:09:14,820 --> 01:09:17,700 na snímky, užasli jsme! V tak malém zorném poli bylo více než 3000 galaxií.” 577 01:09:20,380 --> 01:09:25,900 Zorné pole v souhvězdí Velké medvědice bylo pečlivě vybráno, 578 01:09:26,100 --> 01:09:29,380 aby bylo "co nejprázdnější" a pohled do hlubin 579 01:09:31,260 --> 01:09:34,540 nerušily hvězdy naší Mléčné dráhy a blízké galaxie. 580 01:09:35,780 --> 01:09:41,060 Galaxie pozorované při prvním pohledu do hlubin byly v různě staré 581 01:09:41,060 --> 01:09:48,140 a byly roztaženy v úseku miliard světelných roků. 582 01:09:48,140 --> 01:09:54,740 Astronomové mohli studovat jejich vývoj během času, 583 01:09:56,180 --> 01:10:00,260 protože současně viděli různé galaxie v různých stádiích jejich života. 584 01:10:00,460 --> 01:10:06,860 Později byla pořízena ještě další dlouhá expozice na jižní obloze. 585 01:10:06,980 --> 01:10:11,340 Severní i jižní pohled do hlubin jsou pro astronomy špehýrkami do vesmírného dávnověku. 586 01:10:19,420 --> 01:10:23,900 Některé objekty na snímcích jsou tak slabé, jako světlo 587 01:10:23,980 --> 01:10:28,500 fotografického blesku na Měsíci při pohledu ze Země. 588 01:10:30,580 --> 01:10:35,900 “Určitě lze říci že Hubblovy pohledy do hlubin otevřely novou éru kosmologie. 589 01:10:35,980 --> 01:10:41,220 Stvořily naši představu o vzdáleném vesmíru”. 590 01:10:41,260 --> 01:10:46,580 Pohled do hlubin - HDF - způsobil skutečnou revoluci v astronomii. 591 01:10:53,780 --> 01:11:01,780 Po prvním HDF se další teleskopy zaměřily na stejné místo a pořizovaly dlouhé expozice 592 01:11:01,780 --> 01:11:07,220 V plodné součinnosti získaly ty nejzajímavější výsledky. 593 01:11:09,500 --> 01:11:16,260 Spojily se přístroje různé velikosti, na rozličných místech, citlivé k rozmanitým vlnovým délkám. 594 01:11:16,260 --> 01:11:19,380 Poprvé máme představu o tempu vzniku hvězd v celém vesmíru. 595 01:11:22,780 --> 01:11:29,500 Překvapivě nejrychleji přibývaly hvězdy krátce po vzniku vesmíru. 596 01:11:43,500 --> 01:11:47,380 Tehdy vznikaly desetkrát rychleji než dnes. 597 01:11:47,380 --> 01:11:54,460 Jakmile odhalili dosud nejzazší zákoutí vesmíru, 598 01:11:58,100 --> 01:12:02,900 pokusili se astronomové proniknout ještě hlouběji zpět v čase. 599 01:12:04,900 --> 01:12:09,460 V letech 2003 a 2004 pořídil HST nejdelší expozici všech dob: 600 01:12:09,460 --> 01:12:14,180 Hubble Ultra Deep Field (HUDF). Jde o 28 dní dlouhou expozici, 601 01:12:15,180 --> 01:12:20,660 která pronikla ještě mnohem dále než předchozí pohledy do hlubin. 602 01:12:22,340 --> 01:12:24,180 HUDF odhalil první galaxie, které se vynořují z tak zvané "temné éry" 603 01:12:40,140 --> 01:12:46,140 - doby po velkém třesku, kdy hvězdy začaly ohřívat vychladlý, temný vesmír. 604 01:12:46,140 --> 01:12:50,500 V rychle se rozpínajícím mladém vesmíru – před érou hvězd a galaxií – 605 01:13:16,220 --> 01:13:22,700 bylo rozložení hmoty téměř rovnoměrné. 606 01:13:23,700 --> 01:13:29,500 Časem však začala působit královská síla – gravitace. Pomalu, ale jistě… 607 01:13:29,580 --> 01:13:33,380 Vlivem gravitace se zformovala záhadná temná hmota. 608 01:13:35,220 --> 01:13:41,060 Kde byla hustota vyšší, začaly se tvořit shluky normální hmoty. 609 01:13:41,060 --> 01:13:48,420 Protože nebylo hvězd, které by ozařovaly prostor, vesmír prožíval temný věk. 610 01:13:48,420 --> 01:13:54,860 Do míst s vyšší hustotou byl přitahován stále další materiál 611 01:13:54,860 --> 01:14:02,420 a začal souboj mezi rozpínáním prostoru a gravitací. 612 01:14:02,420 --> 01:14:08,140 Kde zvítězila gravitace, zastavila se expanze a začal gravitační kolaps. 613 01:14:08,140 --> 01:14:12,700 Vytvořily se první hvězdy a galaxie. 614 01:14:14,660 --> 01:14:18,140 V místech s nejvyšší hustotou – v uzlech prostorové sítě, v níž byla hmota uspořádána – 615 01:14:18,140 --> 01:14:20,020 se vytvořily největší známé struktury: kupy galaxií. 616 01:14:20,500 --> 01:14:25,100 Pohledy do hlubin jsou posety galaxiemi různých velikostí, tvarů a barev. 617 01:14:25,100 --> 01:14:31,060 Studium myriád galaktických tvarů na tomto obrázku zabere astronomům roky. 618 01:14:31,500 --> 01:14:36,780 Snad pochopíme jak se vytvořily a vyvíjely od velkého třesku do současnosti. 619 01:14:36,860 --> 01:14:41,580 Kromě klasických spirálních a eliptických galaxií 620 01:14:41,580 --> 01:14:44,740 zde najdeme také celou ZOO galaxií podivných tvarů. Některé vypadají jako párátka, 621 01:14:47,180 --> 01:14:53,660 články řetízku. Jiné vypadají, že spolu interagují. 622 01:14:53,700 --> 01:15:00,060 Jejich podivné tvary jsou jen slabou ozvěnou majestátních galaxií, jež pozorujeme dnes. 623 01:15:00,260 --> 01:15:07,940 Tyto podivné galaxie píší kroniku epochy, v níž byl vesmír mnohem neuspořádanější, 624 01:15:08,500 --> 01:15:14,700 v níž se řád a struktura teprve začaly vynořovat. 625 01:15:16,260 --> 01:15:22,500 Jednou z nejlepších vlastností HST je, že nese přístroje, 626 01:15:22,540 --> 01:15:26,980 které mohou konat různá pozorování současně. 627 01:15:58,634 --> 01:16:05,674 HUDF vznikl jako dva různé snímky pořízené dvěma přístroji: 628 01:16:06,540 --> 01:16:14,180 kamerou ACS a spektrografem NICMOS. NICMOS vidí dokonce dále než ACS. 629 01:16:17,187 --> 01:16:19,923 Zaznamenává infračervené záření a dokáže odhalit i nejvzdálenější galaxie,